Zdeněk Trnka

Hudební skladatel

 


Zdeněk Trnka byl přijat za čestného člena Společnosti českých skladatelů v rámci AHUV.

 

kulturní cena Trutnova

Zdeněk Trnka obdržel v r. 2014 prestižní kulturní cenu města Trutnova za celoživotní přínos !

Tisková zpráva

 

Sponzoring

V případě zájmu o sponzoring některého z našich projektů nás prosím kontaktujte. 
trnka@finpo.cz.

 

 

 

O autorovi

Zdeněk Trnka (* 18.7.1925 - †19.2.2019), původním povoláním pedagog, se celoživotně věnoval mnohostranným hudebním aktivitám – jako interpret, jako organizátor hudebního života a hlavně jako skladatel. Hudba se stala jeho dominantní vášní již během gymnaziálních studií v Berouně, kde studoval harmonii u ředitele hudební školy Ferdinanda Vodičky, žáka skladatele Vítězslava Nováka, a kde byl členem pravidelně koncertujícího studentského kvarteta (spolu s pozdějšími úspěšnými muzikanty, violistou České filharmonie K. Fiedlerem, a hráčem na dechové nástroje Symfonického orchestru českého rozhlasu, M. Pospíšilem). Berounské prostředí mělo na rozvoj uměleckých schopností jeho osobnosti důležitý vliv i tím, že se zde seznámil s tehdy již slavným českým dirigentem Václavem Talichem a že zde navázal přátelství s básníkem Jaroslavem Seifertem (první český nositel Nobelovy ceny za literaturu).


Zdeněk Trnka v roce 1944 složil zkoušky na Pražskou konzervatoř, ale následný vývoj událostí jeho životní plány změnil – nacisté školu uzavřeli, koncertní činnost byla úředně omezována  a existenční situace rodiny jej donutila upřednostnit fyzickou práci před hudbou. Po skončení války se rozhodl pro studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, což předznamenalo jeho mnohaletou kariéru uznávaného středoškolského profesora češtiny a hudební výchovy (Trutnov, Hostinné, Úpice). Pedagogickou činnost v období tzv. normalizace byl pro nesouhlas se sovětskou okupací donucen vystřídat za manuální práci ve strojírenském podniku, ale do školství se po uvolnění politických poměrů vrátil a působil zde až do svých 80 let.


Potřeba vzdělávat se v oblasti hudby Z.Trnku nikdy neopustila – během svých univerzitních let navštěvoval kurzy kompozice u profesora Akademie múzických umění Františka Píchy a dále po celý život samostatně vzdělával a dodnes se zajímá o všechno, co k hudbě patří. Cenné zkušenosti čerpal i ze svých kontaktů s osobnostmi, které v hudebním světě získaly ceněné postavení jako skladatelé, pedagogové  nebo virtuózové - např. Pavel Bořkovec,  Alexandr Plocek, Alfréd Holeček, Václav Snítil nebo Jan Pěruška.


Výčet jeho hudebních interpretačních a propagátorských aktivit je velice pestrý. V Úpici založil a řadu let vedl smyčcové kvarteto. Celých 30 let v Úpici spolu se sbormistrem Z. Šumníkem řídil smíšený pěvecký sbor Foerster – Smetana, ve kterém rovněž sólově vystupoval a s nímž mj. nastudoval sbory z opery Rusalka a Dvě vdovy, které v Úpici provedli orchestr a sólisté Národního divadla. Dirigoval a dramaturgicky vedl komorní orchestry v Trutnově a v Hostinném. Pracoval se studentskými hudebními soubory na školách, na kterých učil. Řídil sbor kostela sv. Jakuba Většího v Úpici, později se ujal vedení sboru Československého husitského kostela v Úpici. Řadu let moderátorsky uváděl koncerty Klub přátel vážné hudby v Trutnově. Pro různé instituce a společenské organizace uskutečňoval přednášky spojené s reprodukcí hudebních děl a jejich výkladem. Osvětovou a dirigentskou činnost (přednášky pro univerzitu 3.věku, řízení sboru) prováděl až do svých 88.let.


Skladatelské dílo Zdeňka Trnky vznikající více než 6 desetiletí je rozsáhlé a formálně i stylově rozmanité. Začínal drobnými skladbami pro sólové nástroje, písňovou a sborovou tvorbou, postupně se pouštěl do komponování komorní hudby pro smyčce, dechové nástroje a malé orchestry. Je autorem mnoha písní skladeb pro ženské, mužské a smíšené sbory. Vrchol jeho skladatelského úsilí představují operní díla. Tvorba vokálního charakteru má u Z.Trnky zvláštní význam. Souvisí to s jeho letitou sbormistrovskou a pěveckou praxí a zároveň s jeho citem pro melodii a rytmus jazyka. Láska k poezii jej přivedla ke zhudebňování mnohých textů českých básníků (Seiferta, Nerudy, Vrchlického, Kainara, Skácela), ke zhudebňování biblických textů a k úpravám lidových písní. Libreta jeho operních děl jsou výsledkem vlastního zpracování literárních předloh (dle Shakespeara, Calderona a Nezvala).


Trnkovy skladby byly dosud uváděny nejčastěji ve východočeském regionu - na pěveckých koncertech, na komorních koncertech, v chrámovém prostředí o vánočních nebo velikonočních svátcích a během různých dalších kulturních akcí. Jeho díla zněla v provedení různých amatérských těles a hudebníků a také i v podání profesionálních muzikantů (Stamicovo kvarteto, sopranistka G. Jelínková - Podnecká, klavíristka V. Bauerová). Za zmínku stojí i koncert v trutnovském UFFO „Písně Zdeňka Trnky a verše Jaroslava Seiferta“ s Khünovým sborem a „Jubilejní koncert k 90. narozeninám Zdeňka Trnky“, na kterém vystoupila Pardubická filharmonie. Paradoxní je, že totalitní režim se Z.Trnkovi v době, kdy nesměl pracovat ve školství, „odměňoval“ za intenzivní a dobrovolnou kulturně-hudební aktivitu častým mařením pokusů o veřejnou prezentaci jeho tvorby a zákazem uvádět na programech a plakátech jeho jméno.


Hudbu Z.Trnky bylo možno slyšet také v zahraničí - z Lublaňského rozhlasu (dechový kvintet), na koncertě polských filharmoniků v Kamenné Goře (smyčcový kvartet), v italské Florencii na koncertě Chrámového sboru  z Jemnice, v kanadském Torontu a v Hong Kongu v klavírním recitálu Adama Piotra Zukiewicze (klavírní sonáta). Hudební dílo Zdeňka Trnky získalo veřejnou publicitu i díky tomu, že jeho opera Atlantida je spolu s dalšími jeho orchestrálními a písňovými opusy zařazena do knihovny fakulty kompozice na Tokyo College of Music v Japonsku a že projekt koncertu s názvem Písně Zdeňka Trnky & Verše Jaroslava Seiferta úspěšně provedeného 25. září 2013 v Trutnově byl v říjnu 2012 představen na One Young World konferenci v Pittsburghu v USA.